Je tady jaro. A s ním i veškerá létající havěť. Že nejsem jediná, kdo je schopnej před včelou nebo vosou vzít nohy na ramena a klidně uprostřed rozhovoru s kýmkoli, kdo jde zrovna vedle mě, utéct? :D Nevím, odkud se vzala ta šílená averze vůči všemu létajícímu nebo lezoucímu. Moje máma je například v takových situacích naprosto klidná. Nechá kolem sebe lítat včely i vosy a člověk by si i myslel, že se s nimi mazlí, s jakou grácií a decentností si vymezuje prostor, když ji svojí blízkostí "otravují". To já ne. Já jsem v těchto věcech dokonalý a ukázkový rapl. A samozřejmě to vidí děti u mě a jako nemají to jinak :D Krásné a klidné jaro vám přeji!

Kristina